Good Morning

Když držíte v ruce čtvrt milionů keňských šilinků, připadáte si jako král džungle a opravdu máte tak trochu nárok si myslet, že se v džungli nacházíte.

Jen pociťujete drobné obavy, že za prvním rohem po odchodu z letištní směnárny v Nairobi vás místním jazykem pozdraví mladík na mopedu a vykouří se i s penězi do hlubin noci velkoměsta rychleji, než místní svahilštinou dokážete zareagovat.

Přestože se kvůli velmi bledé barvě vaší kůže začínáte cítit osaměle procházejíc kolem vojenské základnya tuctu samopaly ozdbrojených vojáků, dojdete bezpečně nakoupit telefonní sim kartu pro obnovení kontaktu s vnějším světem.

Obchod se zdál být prázdný, ale po několika minutovém postávaní za dveřmi a hlasitém pokřikování se vynořila sympatická mladá černoška zpoza pultu, jako by právě vstala z postele a začala se nám ochotně věnovat.

Good morning, pozdravila nás a věnovala se nám, přičemž nejspíše v noci oko ani na moment nezamhouřila, ale nedávala najevo ani drobnou známku únavy.

Jak jsme později zjistili, za stolem nocovala i s mladší a dokonce ještě pohlednější kolegyni, ovšem na naše poměry namísto pohodlné postele prostor mezi nimi a tvrdou podlahou dělila jen velmi tenká karimatka.

Prvni letní den přišel tentokrát překvapivě brzy a zasáhl nás nepřipravené. Vysoké kotníkové boty, teplé ponožky ze zmrzlé a sněhem pokryté Evropy a dlouhé džínové kalhoty si úplně nenotovaly s velmi teplým africkým ránem a ostrým až vtírajícím sluncem, proto bylo potřeba přizpůsobit oděv subtropickému podnebí.

Průlet na severozápad Keni byl postupně ovlivňován stále se zvyšující teplotou a zpestřen vcelku kuriózním letem místních aerolinek, kdy jsem se několikrát musel ujišťovat, zda mám pevně připoutaný bezpečnostní pás, žaludek mi plul jako kocábka na vodě a pořád jsem se nemohl ubránit dojmu, že jsme poháněni jen jedním motorem, zatímco druhý je v provozu na volnoběh nebo odešel do výslužby již dávno před startem.

Přistání mi připomínalo spíše horskou dráhu, cukání letounu do stran trochu zbrzdily na můj vkus brzy otevřené klapky a nebýt krásné okolní krajiny, pravděpodobně bych nemohl delší dobu vyhnat z hlavy, zda v plánu pilota bylo nechat za sebou tak dlouhou brzdou dráhu.
Přesto se zdálo ze keňská letecká společnost drží vše pevně v rukou a nikoho z dalších cestujících tmavé pleti průběh letu ani v nejmenším nepřekvapil.

Městečko v horách Eldoret, připomínající názvem americké El Dorado, nás uvítalo společenským ruchem a absolutně neorganizovanou dopravou, a díky pružné taxislužbě zaměřující se na neznalost turistů jsme bez vážných újmů finančních rezerv dorazili brzy do cíle naší cesty.

Malá běžecká vesnice Iten nás uvítala svým osobitým stylem a my se začaly aklimatizovat na nadmořskou výšku 2400 metrů a měli přijít vzápětí na to, že na drtivou většinu zvyklostí z České republiky je potřeba rychle zapomenout.

Zajímavosti

Druhá africká kapitola Good Morning vznikla v pátek 13. ledna při cestě z Nairobi do Itenu (Keňa), ovšem zveřejnění předchozí a této kapitoly muselo být z technických důvodů pozdrženo, již druhý den mám vybitý telefon a mohu jej používat jen velice omezeně. Dnes nás také překvapil výpadek elektřiny v celém okolí a zdálo se, že psaní blogu je na neurčitou dobu v ohrožení. Předpokládáme, že se nejedná o poslední překvapení a další článek se podaří zveřejnit nejpozději v pondělí 16. ledna.